Entropa, podvod, vrchol nevkusu, kýčovitý prvoplánový odpad. I o tom dnešní moderní umění může být. Já osobně pamatuji za posledních několik let spousty projektů, jenž u nás vzbudily podobnou mediální a společenskou diskuzi, namátkou třeba Národní knihovna, Černého neonové srdce, atomová exploze Ztohoven, nebo zkrvavení svatebčané v oddávací kapli. Musim se přiznat, že celkové ztvárnění Entropy nepovažují za extrémě překrásnou a přitažlivou plastiku, avšak její vyznění a reflexe v sociální společnosti ji přidala na ohromné působnosti. Především překrásně ukázala vztah politického uskupení k myšlenkám umění. Fajn, předsedáme na chvilku EU, mohli bychom splácnout něco nezapomenutelného, zadat projekt, dál se o něj nezajímat a následně jej příjmout za vlastní dar světu. Černému se to povedlo, překrásně zobrazit absolutní kulturní ignoraci mocenských pohlavárů. Je zde samozřejmě nevyřešitelný spor o Černého podvodu, aroganci a egoisu. Jenže jak jinak by měl umělec v těchto podmínkách něco stvořit, aniž by to nepodlehlo cenzuře, jenž by v dnešní civilizové společnosti měla být již pasé. A znovu tady, podobně jako u architekta Kaplického - budiž mu zem lehká, máme lidové mínění, které povětšinou dosud Černého neznala, jenž příchází se svými vlastními jedině nejlepšími názory na modernu ( či spíše postmodernu). Od počátku 20. století již umění nevzniká prvořadě pro lidi, ale především jako reflexe moderní zhýralé společnosti. Společensky přijatelné práce jsou již většinou kýčem, což však samozřejmě není nic špatného. Ano závidím Černému jeho drzost, snahu o zobrazení těžko pochopitelného multikulturního světa s obrovským nadhledem. Jen škoda za jeho okamžité omluvy, jimiž si absurdně podlomil kolena, zakrýt Bulharsko černou plachtou s nápisem CENZURA by projekt dovedlo k dokonalosti. Názory se samozřejmě různí a je potřeba je chápat, avšak v porovnání například francouzského loňského něčeho, obmotané stuhami (ostatně, kdo vlastně ví, že tam něco takového bylo ? ), dalo české předsednictví do Bruselu dílo, které vzbudilo obrovské rozporuplné ohlasy. Díky za ně. Na co je poté umění, pokuď se o něm nediskutuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat