Měl jsem štěstí, štěstí že jsem tento skvělý film poprvé viděl sám doma v příkrovu půlnoci a ještě o 50 minut prodlouženou verzi. Do dneška se mi nespalo tak těžce jako toho večera. Tříhodinové syrové putování po řece do Kambodže během Vietnamské války za nalezením absolutního zla v podobě šíleného amerického důstojníka Kurtze - v roli strhující Marlon Brando, monologické pasáže čtení existencionalních tezí jsou nezapomenutelné. Proplouvání valečným konfliktem a při tom celou dobu mít tušení, že všechny příšerné věci cestou jsou pouze předobrazem cílové stanice v Pekle pralesu, kde se celkové lidské myšlenky a ideály přetransformovaly v jednoduché následování Boha v podobě cizorodého důstojníka. Celá cesta diváka vyčerpá stejně jako postavy na ní. A vyplouvají zde konečné otázky, zda má cenu ještě Kurtze zabíjet, když jsme podel řeky byli svědky daleko horších válečných hrůz, než je Kurtzovo zfanatizování divokého kmene. Apocalypsa je zřejmě jediný film, který jsem viděl, co se odprostil od válečných patosů a ideálu a pustil se do hluboké filozofické studie. Francis F. Coppola ( kdo neví tak především film no.1 Kmotr) natočil film, jenž má neuvěřitelnou vlastnost sžití se s ním. Hudba, kamera - jedna z nejznámějších válečných scén, herci a především příběh, pro mě zkrátka nejlepší a myšlenkově nejtěžší válečný film. Pozice na níž dlouho sídlily Četa a Kubrickova Full Metal Jacket, dokuď jsem nenarazil na hypnotické filmové zpodobňení Danteho Pekla. Psychoanalýza lidské válečnické duše. ,, Mam rád vůni napalmu takhle po ránu ,,
Žádné komentáře:
Okomentovat