Filmová hudba

Subjektivně osobní žebříček nejoblíbenější hudby ve filmech, ať už původní, či převzaté. Pozice okolo 11.-5. je v podstatě bezpředmětná a neustále v pohybu, první pozice však naprosto nezpochybnitelné. :)

11. RocknRolla
Intro, obzvláště dokonalé intro, snad u žádného jiného filmu jsem nebyl při úvodu tak natěšenej na zbytek, sice již slabšího, filmu.


10. - Ghost in the Shell 2
Vrchol animovaného existenciálního sci-fi, neuchopitelné, překrásné.



9. - Lola běží o život
Německý experiment, zvláštní, legendární a s pro film naprosto sedícím zvukovým doprovodem, perfektní. Německá filmografie - rozhodně Lola.



První minuta třetího, finálního běhu, je poté zvláště něco specifického.



8. - Apokalypsa
Coppolovo tříhodinové hypnotické filmové zpodobňení Danteho Pekla v syrovém putování po řece do Kambodže. Jako má pro mě Četa neuvěřitelmě perfektní konec, v Apokalypse jsou to především úvodní Doors. + Wagnerova Die Walküre z helikoptér.



7. - Trainspotting
Možná proto že mám rád Iggyho, možná pro celkovou atmosféru, ale podobnou audio video symbiozu těžko hledat. + Perfect Day, finální Born Slippy... jediné co se nabízí, tak je provázání hudby v Pulp fiction, avšak ta pro mě není tak spojená s obrazem.



6. - 2001: Vesmírná Odysea
Kubrickova přelomová space opera. A i když je zrození člověka z opice pod vlivem monolitu pravděpodobně nejsymboličtější, konec 60. let a psychedelickou éru Pink Floydů necharakterizuje nic lépe než ,,vesmírý trip,,, dokonalá definice jedné dekády.



5. - Requiem za sen
Fontánu a Černou labuť jako celky považuji za hlubší filmy, avšak zakončení Requiem je Aronofskyho naprostý vrchol. Asi tak.



4. - 1492: Dobytí ráje
Samotný film nepovažuji za zrovna nejlepší, avšak Vangelis jej posunul výrazně jinam, takhle přesně má podtržení epičnosti vypadat.



3. - Nekonečný příběh
Nejoblíbenější pohádka z dětství, proč asi? :) A proč jsou sakra pokračování naprosté sračky...



2. - Blade Runner, Vangelis
Podruhé Vangelis, tentokrát v nepřekonané definici toho, co pro mě představuje vrchol sci-fi.



1. - Četa
Z trojice Apokalypsa, Vesta, Četa je poslední rozhodně asi nejslabší, avšak finální odlet s lehce patetickým Charlieho proslovem je něco naprosto perfektního. Díky Vancouverskému symphonickému orchestru pro mě prozatim nejsilnější filmová scéna, a nejspiš to tak asi i zůstane......



... v těsném tlaku ikonické smrtí Eliase, Willem Dafoe pro mě ve své životní roli.



+ Olověná vesta
A když už se Četa a Apokalypsa nevyhne srovnání s Vestou, tak samosebou kontrastní Surfin Bird, Kubrickovi patří dík za poctu kultuře 60. let!! :))